|
|
| Chceme ještě známky? |
3.3.2019
korunka.org
DOKUMENTY
Máme odvahu změnit něco, v čem jsme vyrůstali?
V naší společnosti se dnes hodně mluví o neutěšené situaci ve školství. Jedním z důvodů je zřejmě nedostatek učitelů, z velké části způsobený nedostatečným finančním ohodnocením i nízkým společenským oceněním jejich práce. Většina lidí se přitom shoduje, že školy potřebují nastoupit cestu změn, které budou reflektovat proměny moderní demokratické společnosti 21. století a budou tak lépe schopny pomoci současným dětem připravit se na svůj budoucí nejen profesní život.
Zřejmě se shodneme, že bychom si přáli, aby se naše děti cítily ve škole bezpečně, aby se učily v přátelském a respektujícím prostředí, aby ve třídě panovala atmosféra spolupráce dětí s učitelem i mezi dětmi navzájem. Cílem všech zúčastněných tedy zřejmě je, aby děti měly svou školu rády, aby se do ní těšily a vzdělávání tak bylo přirozeným a příjemným pokračováním objevováním světa kolem.
Následujícími řádky bychom chtěli začít debatu o tom, jaké změny by konkrétně naší škole prospěly. Pojdme si dnes položit otázku: mají na výše uvedené vliv známky? Jsme přesvědčeni, že ano - a nejsme sami :.
Řada rodičů úspěšných dětí zastává názor, že dobré známky jsou pro jejich děti odměnou, která jim pomáhá dosahovat dobrých výsledků v učení. Rodiče, kteří sami neměli ve škole dobrý prospěch, ale nejen ti, si naopak často myslí, že známkování nenastartuje u méně úspěšných dětí touhu se zlepšit, ale naopak funguje jako velký strašák. Neurovědci zkoumající způsob, jakým pracuje dětský mozek, dokládají, že dítě, které se učí ve stínu strachu ze špatné známky, není schopné se efektivně učit a výsledky jeho učení budou mnohem slabší, než kdyby se učilo v prostředí pohody a radosti. Učení, zejména takové, při kterém si dítě dlouhodobě osvojuje znalosti a dovednosti, je proces, který je ovlivněn mnohem více faktory než jen vnější motivací.
Děti se nemají bát špatných známek, ani se nemají bát kvůli známkám udělat chybu. Chyba je průvodním znakem procesu učení. Pokud se děti bojí udělat chybu, budou se vyhýbat těžkým úkolům, a tím se i méně naučí. Zároveň se kvůli známkám naučí méně i talentované děti, jelikož s menším úsilím dosáhnou na jedničku a pak je s otazníkem, jestli se najde v rámci tradiční výuky prostor pro využití jejich potenciálu.
Známkování má zřejmě také fungovat jako ukazatel toho, co je ještě třeba procvičit či zopakovat. Asi panuje shoda v tom, že dítě by mělo dostat od učitele zpětnou vazbu o svých pokrocích. Pro ohodnocení progresu dítěte je však vhodnější slovní hodnocení, které školský zákon zakotvuje jako rovnocennou alternativu ke známkám. Slovní hodnocení se soustřeďuje na pokroky v učení za určitou dobu žáka samotného a tím přirozeně nevede k nežádoucímu veřejnému srovnávání dětí navzájem. Aplikace špatných známek (v dobré víře motivovat ke zlepšení) naopak vyvolává v mnohých dětech pocity ponížení. Atmosféra spolupráce dětí ve třídě se pak snadno změní v nepřátelství vůči těm úspěšnějším (hojné rozšíření slova šprt toho budiž dokladem).
V neposlední řadě, jako velmi problematický se ukazuje aspekt objektivity známkování, plynoucí z toho, že složitý proces ohodnocení pokroku ve studiu je zredukován do pěti stupňů 1 - 5. Profesor Zdeněk Kolář, autor knihy Hodnocení žáků k tomuto aspektu říká: "Vedl jsem diplomovou práci, v níž autorka prokázala, že za stejný výkon mohou děti dostat známku rozdílnou až o tři stupně."
Rádi bychom začali debatu o budoucnosti Korunky odsud. Nechceme se zamyslet nad tím, zda známkování skutečně potřebujeme? A hlavně, zda je skutečně potřebují naše děti? Jsme přesvědčeni, že pokroky každého dítěte lze ohodnotit a případný neúspěch napravit mnohem lépe jiným způsobem zpětné vazby, než prostřednictvím stupňů 1 - 5.
Petr a Kristina Koldinští, rodiče z přípravné třídy
Děkuji rodičům za odvážné zahájení diskuze o hodnocení, známkách a motivaci dětí. Jejich otázky považuji za plně legitiní. Připravuji on-line anketu, která možná napoví něco i o názoru dalších rodičů naší školy. Tomáš Komrska |
| Učení nemusí být mučení (Jsme Tvořivá škola) |
16.1.2013
korunka@news
dokumenty
Většina rodičů dětí školou povinných Vám asi potvrdí, že jejich ratolesti moc rády do školy nechodí. Je tomu tak ale skutečně ve všech případech? A čím je to vlastně dané?
Jestli se dítěti ve škole daří, ovlivňuje celá řada faktorů. Podívejme se společně na dva, které jsou zcela zásadní.
POKRAČOVÁNÍ KLIKNUTÍM NA VÍCE INFORMACÍ:
více informací ...
|
| Praha zvažuje omezení vjezdu čoudícím autům |
10.3.2012
korunka@news
dokumenty
Společná tisková zpráva Pražských matek a Centra pro životní prostředí a zdraví ze dne 6. března 2012
Praha zvažuje omezení vjezdu čoudícím autům
Nevládní organizace vítají studii proveditelností nízkoemisních zón
Praha, 6. března 2012 – Pražské matky a Centrum pro životní prostředí a zdraví vítají, že včera na půdě pražského magistrátu proběhlo první jednání odborné pracovní skupiny pro zřízení nízkoemisních zón, jehož výsledkem by měla být studie proveditelnosti nízkoemisních zón ve městě. Praha se dlouhodobě potýká s problémem silného znečištění ovzduší, jehož významným zdrojem jsou výfukové plyny automobilů, a nízkoemisní zóny by mohly být jedním z opatření, která mohou obyvatelům Prahy přinést čistější ovzduší. Praha by se vyhlášením zóny zařadila k významným evropským metropolím jako je Berlín, Londýn, Stockholm, Kodaň, Frankfurt nad Mohanem nebo Stuttgart, které už omezují vjezd automobilů s vysokými emisemi.
DALŠÍ INFORMACE V DETAILU ČLÁNKU
více informací ...
|
|
Další pokračování seriálu z historie naší školy - tentokrát od počátku 2. světové války po "sametovou revoluci".
rvní díl seriálu o historii naší školy. Z kronik, fotografií a archivních materiálů jsme sestavili mozajku zajímavých událostí... Na fotografii jsou vojáci ubytovaní za 1. světové války v budově školy.